Tiskar94 oznamuje...Tiskařův geoblog

Den evropského dědictví

Publikováno 15.09.2012 v 19:57 v kategorii Unzařaditelnous, přečteno: 590x

Jablonec (a nejen ten) dnes zdarma zpřístupnil některé památkové objekty. Za projití některých zastavení jste navíc mohli získat jablonecký groš, jehož razidlo bylo v podvčer zničeno. Osobností letošního dne byl architekl Rudolf Günther z Jabloneckých Pasek.
Den evropského dědictví Jablonec 2012 - propagace
S tátou jsme si nejprve den předem rozvrhli co bychom chtěli navštívit. Plánem bylo vyrazit z domu o půl deváté, ale to jsem nakonec ještě spal. Pohled z okna moc hezké počasí nezaručuje. Do batohu tedy krom housek ke svačině přidáváme i deštník.
Pohled z okna
Z domu nakonec vycházíme o hodinu déle než jsme plánovali. Přes Tajvan jsme to vzali na stanoviště F.
Den evropského dědictví Jablonec 2012 - stanoviště F
Od břehu se zrovna odlepuje pár lodiček, ve stánku dostáváme pracovní listy s razítkem. Žádný úkol nás zde nečeká, ale pokud chceme, můžeme se projet na lodičce. Oba odmítáme a vydáváme se na stanoviště A - galerie Belveder. Cestou potkáváme historický autobus, který dnes zdarma zajišťoval dopravu mezi jednotlivými zpřístupněnými objekty.
Cestou zkoumáme otázky na druhé straně pracovního listu. Vzor R. Günthera táta bezpečně ví, počet objektů městské památkové zóny dle nabízených možností odhadujeme. Mezitím přicházíme do Belveder. Naproti němu stojí za páskou několik policejních aut, před pár hodinami zde čtyřiašedesátiletý muž ubodal svoji dvanáctiletou dceru. Razítko dostáváme také hned, prošli jsme si místní expozice a vyrazili na stanoviště E k zámečku (u autobusáku).
Zámeček
Nejprve si pročítáme informační tabuli, z ní zjišťujeme co měl zdejší spolek ve znaku (táta dle zaměření humoru tipoval opici, ale je to výr), zažádáme si o razítko a pokračujeme k sokolovně (stanoviště D). Ač bychom v sokolu čekali mladé, průvodcům je v průměru 60. Nejprve si necháváme dát razítko a následně vyrážíme nahoru na věž. Ve věži je zasedací místnost, v té dva poháry. Jinak prázdné skříně. Buď je sokol v úpadku, nebo se bojí krádeží. Rozhodně je odsud ale hezký výhled na radnici a blízký kostel.
Kostel a radnice Jablonec z věže sokolovny
Ostatní fotky mám natolik nekvalitní, že zde raději uveřejním pouze jejich miniatury.
Sokolovna Jablonec nad Nisou - pohár a okno ve věžiSokol Jablonec nad Nisou - zasedačka a tělocvična
Prohlédli jsme si také ještě tělocvičnu a pokračovali k parčíku před Jabloní (stanoviště C). S pomocí tátovy znalosti města jsme dali dohromady puzzle, z kterých jsme následně mohli zodpovědět předposlední z otázek na pracovním listě. Ještě předposlední razítko a hurá na věž. Tentokrát na tu na nové radnici.
Radnice Jablonec
Paternosterem se necháváme vyzvednout do nejvyššího patra, zatímco všichni ostatní to berou po schodech. Nám rozhodně stačí ty schody dál, tedy výš. Po vystoupání můžeme spatřit například Mírové náměstí (momentálně v úpravě) či (dle webmastera již neexistující) webkameru jej snímající.
Rozkopané Mírové náměstí z věže jablonecké radnice
Webkamera na věži jablonecké radnice
A samozřejmě je tu ještě výhled na celý Jablonec.
Z radniční věže 1
Z radniční věže 2
Z radniční věže 3
Z radniční věže 4
Z radniční věže 5
Cestou zpátky (v radniční věži) mě ještě zaujala ručně kreslená turistická mapa. Ty se už jen tak nevidí.
Mapa ve věži radnice
Z radnice jsme to vzali do domu architekta Hemmricha, v něm jsme početli něco o jeho historii, dostali razítko a pokračovali na křižovatku ulic Palackého a 28.října. Je to mnich, rytíř nebo skřítek?
Rytíř
Máme zodpovězeno na poslední otázku, míříme tedy na dvůr střední uměleckoprůmyslové školy. Zde oba dostáváme jablonecký groš a opět se vracíme na Horní náměstí. Tady se s tátou rozděluji a vyrážím na další zastávku, která mě lákala. Štola pod hrází jablonecké přehrady.
Hráz jablonecké přehrady
Před vstupem je asi pět lidí, chvíli čekáme a vyrážíme jakmile nás je víc než deset. Nejprve klesáme po betonových a následně kovových točitých schodech a spojovací šachtou zhuba do dvou třetin hrázní štoly.
Štola pod hrází jablonecké přehrady
Injekční štola byla budována po tři roky v letech 1998 - 2000. Ražena byla nízkými náložemi v místech, kde byly průseky hrází nejhorší. Proto není v rovině, ale na jedné straně rovně do kopce (a delší) a na druhé do schodů.
Tlakové sondy na boku štoly
Konec injekční štoly pod hrází jablonecké přehrady směrem k Jablonexu
Komentovaná prohlídka s průvodcem nakonec namísto plánovaných pětadvaceti minut zabrala čtyřicet, ale stála za to.
Schody v injekční štole pod jabloneckou přehradou
Když jsme prolezli celou štolu a vrátili se zpátky nahoru, čekalo tam už někde čtyřicet lidí.
Padla otázka, kde se mi dnes nejvíc líbilo. Těžko říct. Sokolovna, radniční věž a hrázní štola ode mě ale určitě dostávají palec nahoru. Všem pořadatelům rozhodně patří poděkování za uspořádání dnešního dne a třeba zase za rok.

Komentáře

Celkem 1 komentář

  • jaknapravdu.infoblog.cz 05.10.2012 v 16:01 Ale jo, máš to hezké! Hlavně, je to originalita, chlape :))! A to se vždy cení, si pamatuj! Jinak fotečky jsou dobrou, ta architektura, či krajinky, nevypadají vůbec tak zle :))!


  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?