Tiskar94 oznamuje...Tiskařův geoblog

Na nákup a do Bogatyně

Publikováno 11.04.2016 v 18:55 v kategorii Milý deníčku. . ., přečteno: 479x

Konečně nám jednou vyšlo, že jsme oba měli od sobotního odpoledne volno, tak jsme chtěli někam vyjet. Narychlo jsem vymyslel trasu skrz Jelení Horu k Trutnovu a Českem zpátky. Jenže ono to pak dopadlo trochu jinak...
Počasí v Jablonci nebylo kolem čtvrté odpolední nic moc, tak jsme se chtěli podívat jestli někde jinde není líp a vyjeli směrem na Harrachov.

Za Desnou se ptám Týnky, jestli by nechtěla v Polsku něco koupit, že v Jablonci jsem si už před nějakou dobou všiml reklam na jakousi nákupní galerii - souhlasí. Nejprve tedy ztrácíme trochu času tím, když hledáme v Harrachově směnárnu, o které jsem už věděl jen přibližně kde je. Tam měníme na zloté a pokračujeme směr Polsko. V Jakušicích nás staví hraniční stráž, pak hledáme skrz celou Jelení Horu ono nákupní centrum - a když jej z okénka vidíme, jsme už za křižovatkou a nezbývá nám, než se trochu protočit po sídlišti.

Zvenčí to vypadá jako u nás, jen ta ochranka na belwayi je něco, co jsem u nás neviděl. Nejprve procházíme okolo jednotlivých krámků, překvapuje mě to u restaurací, kde si člověk může nabrat co chce jak chce a pak se mu to akorát zváží na váhu a podle toho platí. A po projití "okolí" zacházíme i do hypermarketu. Tady nás uchvacuje hlavně dlouhá chodba se zbožím na váhu - je tu snad všechno. Od koření, přes těstoviny po oplatky.

Když jsme u toho sladkého, také si všímám dvou zajímavých věcí. Od všechno tu mají obrovský výběr, ale jedinými neceločokoládovými oplatky tu jsou Horalky. A regál pro zákusky velký, ale takového indiána nebo větrníky bychom tu hledali marně - vše je spíš do takového buchtového typu. Kupujeme něco na chuť a pokračujeme k první sobotní kešce, Kościół w Maciejowej.

Týnka nachází, loguje - a že by si dala bagetu. Kousek od kešky je Beruška, tak se jdeme podívat ještě tam.

Bagety, tedy jiné než na upečení, nevidíme. Když vycházíme z obchodu, je už asi půl sedmé, tak se vracíme zpátky domů. Doma jsme se prospali, v neděli dopoledne jsem na chvíli šel k tátovi a po druhé odpolední už jsme opravdu vyrazili na kešky do Polska - tentokrát ale už z Jablonce opačným směrem. Jako první nedělní kešku lovíme Most přes Václavický rybník.

Když už jsme sjeli z hlavního tahu, vydáváme se ještě na dvě kešky do Uhelné. Zdejší kostel jakoby říkal, že už jsme v Polsku.
Kostel Uhelná
Jedna keš u hraničního sloupku, jedna u místních lip...

...a už se vracíme zpátky a do Oldřichova. Tady postupně bereme tři kešky u hraničních sloupků, od třetí se musíme vrátit zpátky na hraniční přechod a vzít to po druhé straně. Mohla by tu být pořádná křižovatka, jenže hranice jsou hranice - jsou tu navozené kupy hlíny a položené staré elektrické sloupy.

Ještě dvě hraniční a dorážíme ke starému koupališti. Něco mi říká, že jsem tu už kdysi jednu keš lovil. Tahle je tu od loňska jako i pár okolních, owner se jim však příliš nevěnuje. Nemá cenu se nějak moc rozepisovat, když vše řekne měsíc starý log, který však čtu až teď. Keš v jámě jsme našli, slezl jsem pro ni a většinu věcí vytahal, jen mě nenapadlo že kus betonu je maskování a logbook jsem tam také nenašel, musí tedy stačit účtenka kterou jsme měli v autě.

Keš jsme vrátili na domělé místo, moc dlouho tam ale asi nevydrží. Vypadá to z okolí, že se sem dost chodí chlastat.
Hned u vedlejší keše za kostelem je to ale ještě horší - tedy co se nálezu týče.

Jen co vystoupíme z auta, už se nás projíždějící cyklista ptá, jestli jedeme hledat tu krabičku. Nápověda je svatý, jeden takový se nachází zhruba 20 metrů od souřadnic.

Trávíme tu asi půl hodiny, ale nenacházíme. Zkoušíme jestli pod nějakým alobalem není dutá kostka, jestli se nedá sundat nějaká dlaždice, koukáme co je v květníkách a vázách, koukáme co se válí kde v okolí. Nikde nic. Jak teď koukám na logy, nikdo ji nenašel už od loňského listopadu. Owner se naposledy přihlásil v prosinci, tohle tedy asi dobře nedopadne. Aspoň že bez problému nacházíme keš v blízkém parku, tedy až na to zaměření. Z něj to zkouším vzít do Bogatyně zhruba ve směru šipky a to nebyl nejlepší nápad. Nejprve odbočuji na silničku vedoucí podél nových lamp, ta však končí u poslední třetí lampy a mně nezbývá než se otočit, přičemž jsem si krásně ohodil auto bahnem. A také přitom vidím, že asi padesát metrů odsud je celkem krásná silnička, po které zrovna jede auto směrem z Bogatyně. Jedu tam - asi sto metrů od místa které jsem viděl silnice končí. Co tam to auto dělalo, nechápu. Při třetím pokusu o odbočení zase končíme u jednoho z rozbořených domů, kterých jsou v okolí desítky.

Nakonec se tedy vracím zpátky k bývalému koupališti a od něj už cestu znám. Pokoušíme se znovu o odlov keše Obiekty Sportowe #1, tentokrát už víme že ji zvenčí nenajdeme, jelikož je uvnitř sportovního areálu. Tentokrát nás ale zaráží cedule u vrat.

To mě trochu naštvalo, takže další keš v plánu (o kterou bych se také pokoušel již po třetí) záměrně vynechávám. Místo toho se stavujeme pro nějaké krekry v marketu a pokračujeme na místo, kde už jsme také byli. Nejprve jsme se stavili pro keš na ostrůvku, jejíž souřadnice nám minule ukazovaly za břeh za nějakého rybáře, takže jsme se o ni ani nepokoušeli. Žádný log o posunu nemá, ale dnes to ukazovalo jasně na ostrůvek a po chvíli jsme našli tubu od jakýchsi bonbónů. Na místo se hodila, vypadala jako odpadek, kterých bylo všude po okolí plno.

A tentokrát se nám další najít i keš druhou, vypadá stejně, takže ji vidím hned. Přejíždíme hranice a odbočujeme do Heřmanic. Nejprve lovíme kešku v centru, následně jedeme k rozhledně, kde je keš druhá.

Z rozhledny jsem celkem překvapen. Ne že bych nevěděl kde je nebo jak vypadá (tedy vypadá opravdu ... zajímavě),

ale nějak jsem při plánování trasy přehlédl, že pojedeme kolem ní. Fotíme, vylézáme nahoru.


Nahoře si všímám zajímavé věci, že nahoru vedou dvoje schody. Konstrukcí mi rozhledna připomíná dnes již neexistující rozhlednu Schlotzberg.

Poslední plánovaná keš na trase je u Kodešovy skály. Hint zní "Odkud se tu vzal?". Naše oči hned padají na pavouka, ale od něj je to ještě pár metrů.

Lezu blíže k souřadnicím po vyšlapané pěšince k pařezu rostoucímu dolů, ale ani tady nic nenacházím.

Kešku nachází Týnka ze silnice. Hint nechápeme. Odsud už to bereme směrem domů, ještě se stavujeme nějak po devatenácté hodině v Liberci v Nise na večeři - a když už jsme tam, lovíme i jednu celkem novou kešku poblíž. Ale na tom už není nic zajímavého.

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?