Tiskar94 oznamuje...Tiskařův geoblog

Na Wysoki Kamień

Publikováno 07.01.2014 v 19:52 v kategorii Milý deníčku. . ., přečteno: 482x

Už dlouho jsem plánoval cestu na Wysoki Kamień, ale pořád se mi nějak nechtělo. Teprve když byla včera publikovaná jedna nová keška, začal jsem o tom silně uvažovat. A když u nás dnes ráno byly 3°C, zatímco v Porebě devět, bylo rozhodnuto.
Jelikož nerad ničím lyžařům (při aktuální sněhové nadílce bych je spíše nazýval blázny) tratě, přichystal jsem si doma dvě trasy. Obě začínaly u Poreba - Huta a vedly na Wysoki Kamień, jedna končila v Harrachově a druhá v Porebě. Rozhodnutí jsem si nechal až na průjezd Jakuszycemi. Ráno jsem sedl na vlak do Kořenova a v něm přestoupil na moji oblíbenou osmsetdesítku, konkrétně na její první dnešní spoj - v pracovní dny a neprázdniny jako dnes ze dvou. V Jakuszycích, přes které vede trasa s názvem "bez lyžařů", nejprve koukám z vlaku na cestu směrem k Harrachovskému nádraží. Paráda, bez sněhu. Tak to by šlo. Zbývá už jen zjistit, jak na tom je silnička k rozcestí pod Tichou rovinou. Z té je momentálně upravená lyžařská trať, ze které na nás koukají tři lyžaři. Je to jasné, půjdu trasu s názvem "zimní".
Poreba - Huta
V Huti vystupuju a rozhlížím se okolo. Dřevěná bouda u trati a nic. Navíc GPS do které jsem si uložil souřadnice zastávky mi ukazuje ještě 300 metrů. Nevadí, nějak se zorientuji. Vypínám GPS a vydávám se po cestičce podél trati, dříve pravděpodobně dlážděné silnici, z které však vykukují jen kousky.

Tam, kde je dle map stanice, se nachází několik budov určených ke zboření. Co to je, netuším. Na bývalou vlakovou stanici to však příliš nevypadá. Mimochodem, podobně pobořené budovy jsem viděl už z vlaku. K těm se však snad ještě někdy podívám, jelikož tam je taky keš. Otázkou ani není odkud, plán už by v hlavě byl, otázkou je kdy.

Abych to nezamluvil, po chvíli přecházím koleje a říkám si, jak se tady nedá ztratit. Ouha, cesta jenž měla vést rovně se po chvíli nečekaně stáčí a já zapínám GPS. Samozřejmě, jsem o párset metrů jinde, než jsem měl v plánu. Beru to tedy za šipkou lesem na další odbočku, jenž mám v GPS uloženou. Po chvíli se dostávám na lesní pěšinku, ta se mění na širší pěšinku, ta vychází na cestě po které jsem měl přijít. Pokračuji dál a během chvíle se mi otevírá výhled na Wysoki Kamień. A taky jsem téměř u první dnešní kešky.
Výhled na Wysoki kamien
Jsem v remízku mezi dvěma poli a keš mi dává zabrat. Nedočetl jsem totiž celý hint, a tak hledám "pod kamenem u stromů". Těch je tady ale požehnaně. Po pár minutách čtu hint znova: "pod velkým kamenem..." a už ji mám. Zapisuji, dělám foto (kde mě však stín ze stromů přidělal celkem nehezkého kníra, tudíž jej sem ani nedávám) a pokračuji k další keši od stejného ownera, která byla publikovaná včera. Na FTF si však zálusk nedělám, ochKarol tu byl jen chvíli po publikaci.
Teda řeknu vám, že mít DNF na keši s obtížností 1, to se mi snad podařilo poprvé. Listing je věnován jakémusi šutráku u silnice s letopočtem. Souřadnice ukazují o patnáct metrů vedle, mezi dva další kameny. Hint: "hledej poblíž kamene". Velikost - mikro, dle fotky předchozího lovce nano. A hledej. Dávám tomu zde asi půl hodiny. Míst spousta, keš nikde. Zato spousta děr, kam by se vešla klidně i regulárka. Nakonec to nechávám být, vrátím se jindy. Třeba až bude lepší hint, nebo ještě lépe fotohint.
Mimochodem, doma se koukám na profil ownera. Zjišťuji, že má tři založené a jednu nalezenou. Zcela nečekaně, svoji. No paráda...

Po modré pokračuji nahoru na hřeben. Cesta je nejprve celkem krásná. Stačí však vystoupat pár metrů a z cesty je parádní kluziště, po kterém je opravdu těžké jít, jelikož s každým krokem dopředu sjedu půl zpátky. Po další chvíli stoupání už je ale k dispozici krásný tvrdý sníh, po kterém se jde bez problému.

Přicházím až na rozcestí pod Zwaliskem, kde už  to znám z mé minulé výpravy do zdejších končin. Koukám na ceduli "Wysoki Kamień 2km" a vydávám se na druhou stranu, kde mám od minule nevyřízené účty.
Nejprve mě zlákala jedna skála u cesty, ze které je krásný výhled, ovšem já nemám nejmenší tušení na co. Minule jsem tu měl FTF, dnes se o keš nepokouším - je na severní straně skály, tedy pod sněhem. I svačinu zde zavrhuji, fučí tu snad ještě víc, jak minule. Minule, uprostřed léta, to ale bylo aspoň příjemné.

Vidím odsud až daleko do Polska, vidím i Wysoki Kamień. Vidím i můj oblíbený důl Stanislaw, který vypadá, jako by odsud byl kousek. On tedy kousek je, ale čas na něj dnes nějak není. A vidím taky na stranu k Česku. Tam už je ten výhled o dost horší. Krakonoš asi zrovna vaří mlhu.

Po rozhlédnutí a nafocení se vydávám k Wieczornymu zámku. Koukám na fotohint a postupně obcházím skálu. I když jsem tu keš minule nenašel, někde tu přeci musí být. Hledám nějakou menší díru u skály, z pravé strany krytou čtvercovým kamenem, na kterém roste borůvčí. Obcházím celou skálu, nikde nic.

Po chvíli mě napadá otočit papír o 90°. Najednou namísto menší díry vedoucí někam pod skálu hledám jeskyňku, kterou kryje čtvercový šutrák zespoda. A samozřejmě přímo před tím místem stojím. Vkládám TB a vracím se zpátky na rozcestí pod Zwaliskem, ze kterého pokračuji po červené na Wysoki Kamień.

Nápis "soukromý pozemek" a vrata k budově mě nijak příliš nelákají, vydávám se proto nejdřív na keš. Mám souřadnice, hint, i fotohint. Ničeho se tedy nebojím. Chyba. Nejprve mě zaráží tyčky od chystaného plotu, které zde jsou dle logů už od září (to ovšem čtu až doma, stejně jako další drobné podrobnosti). Následně nacházím místo vyfocené ve fotohintu, na něm však není nic. Moc míst pro uložení kešky tu však není, takže během chvilky vyhrabávám celkem dobře zamaskovanou keš z místa o trochu vlevo. Ten kámen jako by tam patřil.

O umístění kešky "trochu vlevo od fotohintu" je psané v listingu i v logách. Bohužel, ani jedno z toho jsem s sebou neměl. Vylézám ještě na vršek skály, podívat se trochu po okolí. Vrcholek je krásně upravený a vévodí mu cedule "nelezte po skalách". Tak rychle jen pár fotek po okolí a zase stejnou cestou mizím zpátky na turistickou, než si mě někdo všimne.

Asi sto metrů je na cestě led, pak už jen pohodlná cesta až dolů do Poreby. Tam docházím s půlhodinovým předstihem, dávám si cigárko na místní vyhlídce nad nádražím (tady mám keš odlovenou už delší dobu, ale místo pro odpočinek je to dobré) a vyrážím na vlak. Původně snad prý byla vyhlídka i větší, ale její část byla odlámána při budování nádraží.

Musím říci, že nevím, co si o něm myslet. Zvenčí krásně opravené velké nádraží, spousta laviček, moderní vybavení. Zevnitř stará budova se spoustou nevyužité plochy, zabedněná okna od kiosku a výdejny jízdenek a automat na kafe. Na druhé nástupiště se dostanete pouze jedinou cestou, od které je pořízena fotografie. Od budovy celkem kus, ne?
Navíc přemýšlím, jak by taková přeshraniční cesta kupříkladu z Wroclawi do Prahy v budoucnosti vypadala, pokud by téměř vše zůstalo při starém (a ono to snad už i pár měsíců takhle fungovalo, dle nějakých informací snad ještě v listopadu vlaky z Poreby do Jelení Góry jezdily): Ve Wroclawi nasednete na krásný InterCity a za pár hodin jste v Porebě. Na krásném nádraží máte v dobrém případě deset minut na přestup, v horším přes hodinu. K vašemu překvapení na nástupiště přijíždí motorová 810ka. Děsit se však není na místě, čekají vás s ní pouhé tři zastávky, tedy většinou, jelikož v Harrachově (jednokolejová stanice v lesích) máte dvě minuty na přeběhnutí do dalšího vlaku, tentokrát ČD. V něm už pobudete déle, tentokrát šest zastávek. Teprve v Tanvaldě vás čeká přestup na vlak do Prahy, v lepším případě. V horším to máte ještě s přestupem v Turnově. Dovedete si představit, že by se takhle jezdilo mezi Prahou a Brnem?

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?