Tiskar94 oznamuje...Tiskařův geoblog

Našli Honzíka!

Publikováno 23.10.2010 v 17:39 v kategorii Milý deníčku. . ., přečteno: 285x

Po dlouhé době jeden vícevrstvý článek, tématu v nadpisu jsem věnoval pár řádek v pátek.
Středa, 20. října 2010
Začínám nějak nestíhat. . . Spousta lidí po mně něco chce, ale kde na to brát čas?
Jak jste mohli vidět, další blogerka prorazila do světa showbyznysu. Tentokáte lady vanilka. Inu, když někdo nemá co dělat, může rozjíždět kariéru přes internet. Jen jsem se trochu podivil těm číslům, kde má vysokou návštěvnost 1000-1200 lidí za den. Kde to sakra bere? Tolik pomalu nemám ani já na Vypatlátoru. Když už jsme u toho Vypatlátoru, už čtvrt roku se chystám zakoupit pro Vypatlátor novou doménu, jen pořád nějak není čas. Už jsem dokonce zapomněl i svoje uživatelské jméno na Forpsi.
No a když už jsme u těch internetových projektů, opět jsem zprovoznil Fake-mail. Ne, to zní blbě, tak jinak: Konečně jsem se dokopal k tomu, zveřejnit novou adresu Fake-mailu. Nově se nachází na www.proxy.nhx.cz/mail/  (Editace 20.2.2011 - už nenachází, byl zrušen, používejte emkei.cz). Pro ty co neví, z Fake-mailu můžete posílat e-maily z kohokoliv e-mailové adresy. Původně jsem měl v plánu aplikaci zpoplatnit, ale po těch reakcích na knize ksichtů (0% pro, 100% proti) jsem od této myšlenky upustil. Teď jsem slíbil pro Nejen hacking web (www.panickov.tk) napsat článek o vkládání videa do stránek bez použití nějakého YouTube a podobných. No to bude fuška.
Teď jsem kamarádovi vyprávěl sen co jsem měl na dnešek, a napadla mě jistá spojitost. Tak vám to tady převyprávím. . .
Jenom pár informací: Nemám ségru, nemám zbraň, jsem nezadaný a v baráku opravdu nemáme bazén ;)
Byla zima, venku padal sníh, a já jsem přišel do přístavby u našeho baráku s nějakou dívkou za ruku. Zastavili jsme se před vypuštěným bazénem v přístavbě a chytli se za ruce. V tom dveřmi přišel otec snoubence mé sestry s kumpánem. Jeho pomocník shodil tu dívku na dno prázdného bazénu a pustil vodu. Přesně jsem si pamatoval místo, kam ji shodil. Otec snoubence moji sestry mě odtáhnul do nějaké místnosti bez oken a světla a tam mě zamknul. Po pár minutách místnost odemknul, vytáhnul mě ven a řekl mi "Máš zhruba půl hodiny na její záchranu." Celý bazén byl plný vody, která se okamžitě měnila v led. Rychle jsem utíkal domu a tam vzal zapalovač. Vrátil jsem se do přístavby, škrtnul zapalovačem a doufal, že led rychle roztaje. Když to nešlo, zaběhnul jsem znova domů a z radiátorů sebral horké ručníky. Ty jsem vyskládal na ledovou plochu a led se začal odpařovat a roztávat. Mezitím jsem šel domů, popadnul kudlu a šel bytem. V kuchyni seděla moje matka a u ní stála moje sestra. Ne, ségru ne, mám důležitější práci. Došel jsem do obýváku kde seděli strejda a snoubenec mé sestry. Vytáhnul jsem na něj nůž, ale to už jsem odevšad slyšel jen "Neblbni, on za nic nemůže!" Zahodil jsem nůž a vyběhl nahoře do patra. Zde byla nějaká jiná dívka, která se ptá co se mi stalo. Odpovídám ji, co se mi přihodilo. Ona na to "Ale oni ji tam nenechali zamrznout, oni ji odvezli s sebou. To tě nenapadlo, že hledáš špatně?" Rychle sbíhám dolů do přístavby. V bazénu už je jediná krychle ledu. Tam, kam shodili tu dívku. Krychli přehodím do vany a pod tou zatopím. Sleduju, jak led roztává. Voda. Samá voda. Vybíhám ven a chci ji zachránit. Tentokrát už správně. Ale půlhodina je pryč. Už je pozdě. . .
Kvůli tomuhle snu jsem ráno zaspal a málem přišel pozdě na tiskárnu. Vidím v tom hodně souvislostí se svým životem.
Ve středu se zase matikářka naštvala když se spousta lidí omlouvala že nemá úkol. Radši jsem se ani neomlouval. O velký přestávce jsem zašel za správcem sítě ať mi na intru napojí noťas. Přišel na vychovatelnu, kouknul letmo na noťas, že neví heslo, a zase odešel. Ani ho nenapadlo že bych tam žádný heslo mít nemusel. Tak zítra tam za ním příjdu zas. Odpoledne jsem dopisoval úkoly na matematiku, ale stejně je zase mám blbě.
Pátek, 22. října 2010
Ráno mi učitelka úkol zkontrolovala, a chybu jsem měl ve znamenkách ve vzorečku. A odpoledne cesta busem domů. Příští týden pouze praxe, a pak volno, tak to bude super. A tak mi ještě nedá vás informovat, že hledaného Honzíka už našli. Třista metrů od domova v řece Nise pod plechem, zjevně ještě z povodní. U lidí to samozřejmě jako vždy vyvolalo vlnu emocí. Jedna matka se na knize ksichtů chlubí, že to je nezájmem rodičů. A že ona by svoji osmiletou dceru nikdy nikam samotnou nepustila, že ji vodí i do školy a ze školy. Je to správné? Tak bude se svou dcerou všude chodit, v patnácti ji bude vodit na střední. . . a dcera se nikdy nenaučí samostatnosti. Zase na druhou stranu musím souhlasit s tím, že bych o svoji dceru také měl strach. Ovšem že bych si kvůli tomu bral v práci volno (nebo ani žádnou práci neměl a pobíral sociální dávky) abych denně mohl vodit svoji dceru do školy? No tak pokud by zrovna po cestě nebyl nějaký romský gang nebo kolem školy nepobíhal nějaký pedofil, určitě bych si to volno nedělal.
Ve třičtvrtě na osm jsem konečně dorazil domů z intru. Pětihodinová cesta. Jako vždy, na zabití.
Sobota, 23. října 2010
V sobotu jsem s tátou vyrazil na pár kešek, ale našli jsme jenom jednu. Tak aspoň pár foteček. . .
KůňStromPekelský rybníkVesecký rybníkKrásně žluté listy

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?