Tiskar94 oznamuje...Tiskařův geoblog

Středa, 29. prosince 2010

Publikováno 29.12.2010 v 19:00 v kategorii Milý deníčku. . ., přečteno: 390x

Nevím, zda si pamatujete na tu epizodu ze Simpsnových, kde se stal jejich pes Spasitel slavným maskotem piva Duff.
Pes zrovna venku našel Homerovo nedopité pivo, postavil si jej na čumák dnem nahoru, a pivo mu stékalo přímo na jazyk. Kolem šel fotograf, psa zpozoroval a řekl: "Takováhle situace se naskytne jenom jednou za život!". V tom Spasitelovi pivo z čenichu spadlo. Fotograf mu jej však pouze nasadil zpátky na čenich se slovy "Říkám jednou za život!" a fotil. Do ulice se nám přistěhovali noví sousedé a mají krásné malé koťátko, připomíná mi naši Mňaušu zhruba před deseti lety. Než jsem stačil vytáhnout mobil z kapsy, ozvala se nějaká rána od garáží, koťátko se leklo a uteklo.
Mimochodem - zajímalo by vás jak připravit kiwi? Mrkněte na blog výtvarnice Shaw ;)
V úterý dopoledne jsem se vydal na vánoční kešku. Plánoval jsem na ni jít už někde v říjnu, pak jsem si ale řekl, že si ji nechám dle tradice na Vánoce. Naplánoval jsem si tam jít 23. prosince, nicméně kvůli množství sněhu jsem tento nápad nakonec zavrhnul. Čtyřiadvacátého ji nakonec našel spelda. Já si její souřadnice vypočítal znovu včera, a že dneska pro ní půjdu. Spolu k tomu jsem si naplánoval dalších 8 krabiček. Ráno mě velmi překvapilo, kolik sněhu napadlo. Ale vydal jsem se na cestu. Přímo za šipkou. Nejprve po široké cestě (samozřejmě celé zasněžené), pak po užší cestičce, po pár metrech jsem se prodíral mezi třímetrovými smrčky. Když jsem se propadal zhruba tak 70 cm, říkal jsem si, jak je to hrozné. Pak jsem se dostal zase do staršího lesa, až přímo na souřadnice. A na nich? Akorát stopy od speldy, který tam byl na štědrý den. Vydal jsem se po jeho stopách doprava. Asi po sto metrech se otáčim, že to je hloupost, že to musí být na druhou stranu. Na pasece se mi jeho stopy chvílemi ztrácí úplně, ale jakžtakž lze odhadnout, kudy šel. No a tak jsem po jeho stopách vylezl až na cestu. Říkám si, že to je nějaká blbost, a opět se po stopách vracím přes paseku do lesa, až konečně objevím sněhem zapadanou skálu, která vypadá jako ta, co v ní je schovaná keška. Měl jsem takové tušení kde keška je, v které škvíře přesně, ale ať jsem hrabal jak jsem hrabal, nic jsem nenacházel. Tak jsem si řekl, že to tam asi nebude, a zkusil jsem jít po těch stopách tam, kam jsem ještě nešel. Opět jsem vylezl na cestě. Takže návrat ke kameni, rozhrabávat led - a nakonec se povedlo, a kešku jsem našel. Dost jsem se divil tomu, jak to stačilo za ty 4 dni zapadat a zamrznout. Krabičku jsem hledal hodinu a půl. Od ní jsem se vydal ještě na jednu tradičku, opět přímo za šipkou a mezi malými stromky. Tam jsem tentokrát zapadl celý metr, a ještě do toho se mi vybila navigace. Sice jsem s sebou náhradní baterky měl, nicméně jsem se akorát vyhrabal ze sněhu a šel zase zpátky domů. Zbylé krabičky někdy příště, a to nejspíš za hezkého počasí, bez sněhu a bez nízkých teplot.
A v úterý odpoledne ještě jedno překvapení. V neděli večer jsem zjistil, že mi někdo vykradl kešku u kruháku u Shellky. Tak jsem změnil velikost za tictacovku a přemístil ji (teď už to prozradit můžu) na zastávku jízdárna, z druhé strany plechu s jízdním řádem. Dnes jdu kolem dolepit na krabičku nálepku, ale - jízdní řád vlaje přilepený růžkem na tyči zastávky. Plechová tabulka včetně krabičky kdoví kde.
Celá kruháková série má vlastně teď tak trochu namále - pořád se připravuju, že dám do kešky u kruháku u kapličky nový logbook, ale nějak se tam nedostávám a navíc momentálně nemám ani žádnej ten logbook. Od kešky v Tovární se pomalu odlepuje magnet, nová krabička nachystána - jsem nějak línej je prohodit. Kruhák v Široké - odlepuje se vrchní nálepka. Kruhák 5. května - dochází logbook. Kruhák u Lidlu - hledám nové umístění. Kruhák u Shellky - to samé. Kruhák Ještědská - kdo ví, jestli tam ta krabička vůbec ještě je. V Turnovské potřebuje krabička vyměnit za novou, vodotěsnou - stávající promáčí, a kindršrot je v ni pak zamrzlý v ledu. Hezké. Dvě třetiny krabiček jsou nějakým způsobem v nepořádku.
Trochu jsem zabrouzdal po internetu, jak to vypadá s internetovými projekty, na kterých jsem byl před několika lety.
Warshare. . . Warez fórum, které má ještě gráfko na jednom jabloneckém železničním přejezdu. Mrtvý.
War4all. . . Jó, tady jsem byl moderátorem sekce E-books. Chvíli. Tehdá jsem měl vlastní filehosting. A tak jsem v sekci E-books uspořádal soutěž o kredit zdarma. Kdo by to nebral? No přeci nový majitel fóra, který měl shodou okolností také svůj filehosting. I když zajímavé, že fórum ještě stále existuje.
Panickov.tk - web, který jsem založil v lednu 2006. Nebyl na něj čas, daroval jsem jej někomu, kdo o něj měl zájem. Sliboval, jak hrozně moc se bude o web starat. Napsal tam jednu aktualitu a od té doby web zmírá. Škoda jej. . .
Volieera - kapitola sama o sobě. Založena 1997. Úspěšná do června 2010. Následovala nová verze chatu, a lidé přestali chodit. I já jako admin tam přestal chodit. Mám v plánu přesun na doménu volieera.tk , abych za to nic neplatil, nicméně už měsíc čekám na to, až se mi majitel webhostingu uráčí nastavit subdomény.
Vypatlátor - původně hostoval na Volieeře, jeden z nejúspěšnějších webů. Letos k němu přibyla i hra. Jak na ni tak koukám, ani mi nepříjde nijak dobrá. Chtělo by to nějakého grafika, který by ji vylepšil. . .
War X fórum, aneb není nad to, když je hlavnímu správci 12 let. Nedbal na zabezpečení a dnes už druhým rokem fórum hlásí chybu v konfiguračním souboru.
Dračí ves, měla to být hra. Původně moje, pak jsem se rozhodl pro překlad hry LoGD. Překlad byl načat, ale dokončen nikdy nebyl. Navíc jakmile se ona hra dostala do češtiny oficielně (tedy to se dostala už před pár lety, ale byla placená), tak jsem ji smazal.
To bylo menší zamyšlení a pojďme ke středě. O půl desáté jsem vstal do nádherného dne - dneska budeme s tátou prát. Táta v paneláku nemá automatku. Tedy on té svojí pračce říká automatka, neboť jakoby pere sama, nemusíte nic drhnout na valše. Nicméně pračka teče. Pračka neždíme, vyprané prádlo se musí nejprve vymáchat ve vaně a následně vyždímat ve ždímačce. Takhle nad tím každého čtvrt roku strávím někde dvě hodiny, a pak už se nedokážu ani narovnat jak jsem ty dvě hodiny v předklonu, ať už nad pračkou, vanou, nebo ždímačkou. Mimochodem i ta ždímačka teče. A táta? Už několik let říká, že dokud tady bude tak dopere na tomhle, já ať si pak peru v čem chci. V poledne jsem se kouknul na nové kešky, a co nevidím. . . Kdybych včera nevypínal počítač a mobil v deset večer, ale ještě tři minuty počkal, mohl jsem utíkat pro FTFko. Dneska už to sice rozhodně na FTFko nebylo, nicméně lepší je si kešku odlovit hnedka po schválení, dokud je ještě nezničená přírodou.

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?