Tiskar94 oznamuje...Tiskařův geoblog

Velký Rádelský kešovací výlet

Publikováno 26.09.2010 v 20:39 v kategorii Milý deníčku. . ., přečteno: 339x

Na dnešek jsem si naplánoval výlet na Rádlo, Milíře, a zase zpátky domů. Původní plán zahrnoval 6 kešek, po troše přemýšlení jsem si naplánoval ještě dvě další.
Včera večer jsem si říkal: "Prší, to určitě nebude pršet až do zejtřka." Dneska ráno jsem si říkal: "No sice furt prší, ale to určitě do odpoledne přejde." A protože se mi opravdu nechtělo /jako vždy/ svoje plány měnit, vydal jsem se ve 12:40 do toho nádherného deště směrem k Rádelskému mostu.
Rádelská lávka
Cestou mi připadlo, že se nedokážu obejít bez internetu. I přesto, že jsem zrovna šel lesem, byl jsem celou dobu na e-mailu. K rádelské lávce jsem přišel ve 13:30. Sám se divím, jak jsem to zvládl tak rychle. Cestou jsem to vzal kolem Dobráka, kde jsem měl vyzískat rozluštění ke kešce Rádelský lom. O tom však až později. Přišel jsem na Rádelskou lávku, a začal hledat onu nanomikrokeš, která měla být u nějakého šroubu. Po deseti minutách se mi podařilo. Pak už jen ji v tom dešti otevřít, opsat souřadnice, a hurá pro finálku.
Nejmenší keška, co jsem zatím našel
Finálka byla zaměřena o 4 metry mimo, ale lehce nalezitelná, takže ok. Následovalo vypočítávání souřadnic ke kešce Rádelský lom. Někde však byla chyba, a akorát mě to povodilo po lese. Po půl hodině bloudění a nenalezení jsem pokračoval k další kešce. Abych tu našel, měl jsem projít Rádelskou naučnou stezku.
Dokonalá palisáda
Něco takového jsem vskutku nečekal. Na stezce zapracoval zub času a v tom mokru se po ni s mýma klouzavejma podrážkama nedalo jít. Navíc namísto po cestě se mnohdy spíš šlo potokem.
Bezpečný most
Zde jsem to tedy vzdal a pokračoval na další kešku z Jablonecké série. Konečně nějaká, kterou jsem našel během minuty. Těsně před keškou jsem si vybalil k jídlu housku se salámem. Dodnes jsem si myslel, že igelitové sáčky jsou vodotěsné. Podle mokrosti housky však nikolivě. A taky mi volala matinka, prý jestli nechci hodit domů. Já že ne, že je to tady super. Přesně v 15.30 při vylovení kešky přidal déšť. Nakonec jsem se schoval v Rádle na zastávce u kostela, dal si cigárko, a pak (stále v tom dešti) šel obejít kostel. Nějaký pomníček jsem našel, nicméně z mého zápisového papírku jsem měl kupku papíroviny, tudíž na nějaké vypočítávání souřadnic nemohla přijít ani myšlenka. Tak jsem se vydal pro jednu již vypočítanou mysterku na zdejší pole. Cestou ještě proti mně začal foukat ledový vítr, a zatímco jsem promrzal mi připadalo, že voda v botech se mění na led. Vylovil jsem mysterku, a naprosto zmrzlou rukou jsem se pokusil do logbooku napsat něco jako "26.9.2010 16:00 TISKAR94 DIKY", ale stejně pochybuju že to po tej zmrzlej ruce někdo přečte. Pak jsem znovu zavolal matince, a domluvili jsme se, že pro mě přijede. Došel jsem na zamlžené Milíře, a vlastně jsem ani nekoukl na Milířskou kapličku, natož na rozhlednu, u kterých měly být další kešky. Finálku VogelSteinu si nechávám na zítřek, snad mi bude přát počasí. A na Milíře, možná zase za rok.
Vogelstein (ptačí kámen)

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?